Další ročník potvrdil vysoce nastavenou laťku turnaje, jak po stránce sportovní, tak i - nebojme se to říct, nebuďme skromní - tak i organizační. Vzpomínky na punkové začátky, kdy si pár nadšenců "přehazovalo" míč přes síť, jsou nenávratně pryč. Je čím dál těžší se na turnaj vůbec dostat, z jednotlivých týmů se již stali stálí účastníci, kteří se ihned po skončení jednoho ročníku závazně hlásí do toho dalšího. Čáry máry Fuck a Trio pro život, kteří to loni zkusili poprvé se pravděpodobně zalekli silných soupeřů a přihlášku nepodali, zmizeli ale i naopak tradiční a nebojácní Můžemeee, kteří se třikrát dostali mezi nejlepší čtyřku a podařilo se jim jednou urvat bronz. Toho využili ve frontě čekající Východňáři (což je mladší kopie Bulharů), KA(da)ŇKY a Brzdy. 

Provozovatel prunéřovského kempu má v kalendáři poslední víkend v červenci vyznačen červenou barvou, aby nezapomněl zvýšit objednávky u svých dodavatelů, zejména u těch, co přiváží pivo. Stejně tak červeně mají víkend vyznačen i naši západní sousedé z druhé strany Krušných hor, kteří vědí, že nemá cenu se pokoušet o rezervaci chatky přes webový rozcestník Das Camping und Wurst, neboť ty jsou z velké části obsazené účastníky turnaje.

Souboje v základních skupinách začaly již s pátečním polednem a pokračovaly celou sobotu tak, aby neděle byla vyhrazena vyřazovacím bojům. Tak jako rybáři mají svatého Petra, hasiči svatého Floriána, tak my máme svatého Brůčka, který vždy zařídí nádherné počasí. Na druhou stranu žhnoucí slunce vysávalo jednak energii ze sportovců a druhak vláhu z písku, takže zápasy se většinou odehrávaly v prachové cloně a volejbalisté si kromě zážitků odnesli domů i několik gramů písku v plicích.